neděle 10. února 2008

Za sýkořicemi k Žehuni

Strnad luční(10. února 2008)

Dnes jsme se opět vydali k Žehuni - odhodlaní najít a tentokrát i vyfotit sýkořice. Ještě než jsme vůbec došli k rybníku,Sýkořice vousatá věnovali jsme pozornost hejnu převážně vrabců polních, mezi nimiž ovšem byli i strnadi obecní a nejméně 4 strnadi luční. Mezi hustými větvemi keříku poletovalo asi 15 mlynaříků dlouhoocasých a sem tam se mezi nimi mihnula nějaká sýkora. Několik metrů od hráze se potápěl sameček morčáka velkého. Jiné kachny poblíž nebyly, a tak jsme vyrazili podél břehu a rákosí hledat sýkořice. Vyplašili jsme Morčák velkýna zemi sedícího motáka pilicha a několik strnadů rákosních, kteří poletovali kolem. Na poli sedělo asi 30 kvíčal. Zaslechli jsme nějaké zvuky z rákosin, a ukázalo se, že jsme konečně narazili na skupinku asi 10 sýkořic vousatých. Byly ale bohužel hluboko, tak jsem se za nimi pustila. Pár metrů jsem se prodírala hustým porostem rákosu, než jsem se dostala na malou mýtinku, na jejímž okraji mi pózovalo několik nebojácných jedinců. Povedlo se několik fotek a spokojeni s tímto úlovkem jsme se vrátili domů.

23. března 2008
 
Sýkořice vousatá

pátek 8. února 2008

Útok na Soutěsku

(8. února 2008)

Husa velkáTento den byl opravdu neobyčejně slunečný a teplý. Po vyřízení pracovních záležitostí v Brně jsme odpoledne rychle vyrazili na jih k Pálavě a vodní nádrži Nové mlýny. Nejdříve jsme zamířili k Lednickým rybníkům. Na Prostředním rybníku, který jsme pomalu objížděli autem po polní cestě, mezi množstvím kachen divokých a poláků velkých zářilo 8 morčáků velkých. Zahlédli jsme volavky popelavé i bílou a na hladině odpočívala dvě menší hejnka hus velkých. Těsně nad hladinou proletěl párek morčáků bílých - to byl teprve druhý sameček, kterého jsme letos v zimě viděli. Na stromech v okolí nádrZedníček skalníže rámusilo cca 50 stehlíků obecných. Pak jsme měli trochu problém vyjet zpět, ale poZedníček skalnívedlo se, a vydali se k Nesytu. Celá hladina byla pokrytá tisícovkami kachen a poláků, pro naše dalekohledy však v příliš velké vzdálenosti. Po přiblížení z pravého břehu jsme rozeznali skupinky hoholů severních a asi 100 hus velkých.

A pak rychle na Pálavu na zedníčka! Byla toZedníček skalní již naše třetí cesta z Prahy na Pálavu. První 9.12. za mrazu a silného větru nám štěstí nepřinesla, byť týž den ho kolega Robert Doležal viděl. Podruhé jsme vyrazili před koncem roku 2007 v úděsném počasí - viz pozorování... Takže teď potřetí, navíc v nádherném počasí. Šplhali jsme do kopce a přemýšleli, jestli tu zedníček vůbec ještě je - nebyla žádná pozorování z poslední doby. Ale už po chvíli bylo jasné, že tentokráte máte štěstí. Sotva jsme došli k prvním skalám Soutěsky a zadívali se na kolmé stěny, už jsme ten atypický ptačí pohyb zahlédli. Zedníček skalní propátrával štěrbiny a, naštěstí pro nás, se posouval stále níže – jako by se chtěl předvádět. Já ho jistil dalekohledem, Martina fotila jako o život. Jednu chvíli byl tak do 4 m vysoko a vzdálen sotva 10 m. To už se daly pořídit docela dobré fotky i na digitál, zvládli jsme i krátkou videonaZedníček skalníhrávku. Sledovali jsme ho asi 15 minut jak postupně stoupal nahoru a až zmizel za horní římsou. V euforii jsme ještě sjeli k Mušovské nádrži. Zbytek dne nám zpestřilo 6 orlů mořských, impozantní byl přílet a po chvíli zase odlet tak 1500 hus, převážně běločelých. Na hladině bylo hejnko hus velkých a zajímavostí bylo 60 volavek bílých – nejdříve postávaly v rákosí a poté kroužily v dáli nad nádrží. Ve chvíli, kdy přes rudý kotouč zapadajícího slunce přelétávaly klíny hus, jsme vyrazili zpátky do Prahy.
21. března 2008