neděle 28. prosince 2008

Víkend s berneškami

(27. - 28. prosinec 2007) 
 
Kalous ušatýStejně jako vloni jsme se i letos rozhodli vyjet na jižní Moravu s nadějí, že se nám snad podaří najít nějakou tu bernešku nebo možná dokonce i zedníčka. V sobotu ráno jsme vyrazili z Prahy a kolem deváté hodiny ranní už jsme projížděli mezi poli v okolí Drnholce a Vlasatic a hledali velké hejno husí. Našli jsme je na stejném místě jako vloni a hned jsme se pustili do hledání. Projet celé, možná až desetitisícové, hejno hus běločelých nám trvalo skoro hodinu. Husy běločelé byly promísené sem tam nějakou husou velkou či méně často husou polní, ale po bernešce asi stopy. Trpělivost se ale nakonec vyplatila a bernešku jsme opravdu objevili. Byla tu BERNEŠKA BĚLOLÍCÍ. Zahlédli jsme ji pouze na pár okamžiků a pak zmizela za terénní vlnou. Pak se znenadání celé hejno zvedlo a sedlo si mnohem dál, takže jsme se nadějí na další pozorování vzdali. Další zastávkou měla být Pálava a poohlédnutí po zedníčkovi, zda přece jen už nepřiletěl. Půl hodiny jsme ho hledali v Soutěsce, ale marně. Letos sem zřejmě zatím vůbec nezavítal nebo je jinde. Autem jsme projeli hráze mezi všemi nádržemi Nových Mlýnů, kde se potápěly a dokonce předváděly krátký zásnubní taneček potápky roháči, na ostrůvcích seděli kormoráni, v rákosí volavky popelavé i bílé, nad hlavou nám přelétli tři nebo čtyři orli mořští, k vidění byli i blíže neurčení velcí racci, ojediněle racci chechtaví a jeden racek bouřní. Na Věstonické zdrži se shromáždilo mnoho set kachen, převážně divokých. Mezi nimi však byli k nepřehlédnutí morčáci velcí, 13 samiček morčáků malých, tři čírky obecné, husy velké a hoholi severní.
Cestou k lednickým rybníkům jsme sledovali ptáky v okolí silnic. Nechybělo mnoho kání lesních, několik poštolek třepetajících nad poli a alespoň tři ťuhýci šedí, kteří vždy vzlétli z nějaké vyvýšeniny, ať už to byl strom nebo jenom patník. U jedné z mnoha vinic se hemžilo množství kvíčal. Jejich počet šel jen těžko odhadnout, neboť mnohé z nich seděly v huBerneška bělolícístém houští, kde jsme jich jistě spoustu přehlédli. Celkem jich ale rozhodně nebylo méně než sto. Na další cestě jsme viděli podobné hejno u jabloňového sadu, i když ptáci se zdáli mít jiný tvar. Vystoupili jsme z auta, vzali dalekohled a zjistili, že se jedná nejméně o sto padesát zvonivě se ozývajících brkoslavů severních.
Na Nesytu znatelně chyběla voda, přesto se tu zdržovalo několik set kachen divokých a před nimi tři bílé fleky, nepochybně husice liščí. Hlohovecký rybník byl už pestřejší. Mezi stromy v jeho blízkosti poletovali strakopoud velký a o kousek dál tloukl do stromu i jeho menší příbuzný - strakapoud prostřední. Nechyběl tu ani osamocený drozd brávník. Hladina rybníka byla poseta množstvím ptáků. Zdržovalo se tu alespoň třicet labutí a okolo sto dvaceti lžičáků pestrých, kteří vytvářeli větší či menší neustále se hemžícíBrkoslav severní hejnka specificky protaženého tvaru. Nejvíce nás tu zaujali morčáci malí. Samiček jsme sice už viděli větší hejnko než ty tři, které jsme pozorovali zde, ale velkou parádu nadělal nádherný bílý sameček, kterého jsme si dosud nikde takto pěkně prohlédnout nemohli. Škoda, že byl tak daleko a už se začínalo šeřit. Na fotku to bohužel nevypadá.
Rychle jsme ještě obhlédli rybník Mlýnský, kde jsme však neobjevili nic zvláštního, a tak jsme se vypravili do Mikulova sehnat si ubytování, abychom se tu mohli ještě zítra po ránu porozhlédnout. Ráno jsme si sice chtěli přivstat na rozlet hus z Novomlýnské nádrže, ale trochu jsme zaspali jsme. Po osmé jsme vykročili jsme do krásného, jasného, sluncem prozářeného, i když trochu mrazivého dne (když jsme vylezli z hotelu, ukazoval teploměr -6°C) a vyjeli na pole k Drnholci. Ještě předtím jsme se zastavili ve vesničce Březí a na místním hřbitově jsme našli asi patnáct kalousů ušatých. Husy byly na stejném místě jako předešlého dne, jejich počet sice poněkud poklesl, ale byly blíže silnici, takže se na první pohled zdálo, že hledáni bernešky bude snazší. Asi Strakapoud velkýpo čtvrthodince jsme ji opravdu zahlédli; tentokráte se přesunula do první řady nejblíže silnici, a tak nám umožnila skoro dokonalé prohlédnutí. Kromě nás mnohatisícové hejno tentokráte skoro výhradně hus běločelých prohlížela skupinka moravských birdwatcherů. Těm se podařilo nalézt jinou bernešku bělolící uprostřed hejna, takže zde byly dva jedinci. Znenadání vzadu na poli vyběhl houf šedých siluet - přes pole podél hejna husí běželo stádečko dvaceti pěkně velkých divočáků.
Když jsme zde prostáli už dost času a dostatečně se vynadívali, protože teď byly bernešky opravdu hezky vidět, odjeli jsme znovu obhlédnout Nové Mlýny a Lednické rybníky. Mnoho se zde od včerejška nezměnilo, snad jen to, že hladiny všech rybníků byly pokryté tenkou vrstvou ledu. Složení ptactva bylo jiné především na Hlohovci, kde se lžičáci zřejmě ztratili v hejnu březňaček, stejně jako sameček morčáka bílého. Přilétlo hejno asi tří set hus běločelých a velkých a přibližně dvě stě racků chechtavých. To už nám začaly mrznout všechny končetiny, a tak jsme nasedli do auta a vydali se směr Praha.
28. prosinec 2008

neděle 21. prosince 2008

Víkend v okolí Prahy

(20. a 21. prosince 2008) 
 
Poštolka obecnáHrozba přicházejícího ochlazení nás donutila vyjet na chatu u Zbiroha a provést poslední zazimovací činnosti. Při tom jsme objeli pár místních rybníků. Po pravdě řečeno, žádná ptačí úroda se nekonala. Na Kařezkém rybníku a nádrži u Komárova byli jen kachny divoké (200), občas se objevila volavka popelavá a jinak pusto. Za zmínku stojí jen káně rousná poletující nad poli u Jiviny a velké hejno kvíčal obecných (cca 200) na poli mezi Cekovem a Zbirohem. V neděli jsme zamířili na sever do okolí Neratovic. První zastávkou byla zatopená pískovna u Vojkovic. Již zdálky byly patrné siluety morčáků velkých. Na dvou místech se objevilo 9 samečků a 8 samiček. Byli velmi opatrní, takže sotva auto zastavilo, vzlétli a přemístili se na druhý konec vodní plochy. Kromě nich už jen lysky, kachny divoké a kormoráni. A jeden přelet ledňáčka říčního. Další zastávka, kam jsem zajeli poprvé, byly nádrže u Tišic (vypadá to jako odkalovací plocha). Jedna nádrž byla pustá, na druhé nás hned upoutali již plně vybarvení samečci čírky obecné. Celkem tam byla 14 jedinců, samečci i samičky. Kromě nich tady odpočívalo pár chocholaček, poláků velkých, potápek malých a mnoho lysek. 
 
21. prosince 2008

středa 17. prosince 2008

Chvilky v pražské Tróji

(listopad - prosinec 2008) 

Hohol severní17. listopadu. Podmračenou odpolední oblohu přece jen tu a tam prosvítilo sluníčko, a tak jsme vzali pejska a šli se projít podél Vltavy v pražské Tróji. Tentokráte i se stativákem. Ještě než jsme došli ke břehu, narazili jsme na asi třicetičlenné hejnko stehlíků obecných, které přelétávalo ze stromů na četné bodláky v okolí. V menším hejnku pak poletovali mlynaříci dlouhoocasí, zazpívali střízlík i červenka, prolétla žluna zelená. Skupina poláků chocholaček byla tentokráte již na začátku úseku blízko visutého mostu, s nimi občas racek chechtavý a potápka malá. Uprostřed byly opět potápky malé a jeden sameček hohola severního v krycím šatu. Intenzivně se potápěl a protahoval. Ostrůvek okupovali racci chechtaví a s nimi několik lysek černých a slípek zelenonohých. BohuKormorán velkýžel tři poláci malí, které jsme tu již viděli opakovaně, se dneska neukázali. Nechyběli však kormoráni velcí, kteří již roky obsazují skupinu stromů (350 jedinců). Posedávají, občas jednotlivě odlétnout, aby při příletu se "pohádali" o místo na vhodné větvi. Za tu dobu si již velmi zvykli na lidi a tak lze procházet pod jejich stromy aniž by odlétli. Při cestě zpátky přelétla poštolka obecná, několik vran černých, kavek obecných a dva bažanti obecní.

22. listopadu. Další krátká procházka podél břehu. Obrázek hladiny podobný jako předchozí týden, ale bylo patrných pár změn. Především se výrazně zvětšila skupina poláků chocholaček (150 jedinců), zůstal jen jeden sameček poláka velkého a přibylo potápek malých (15 jedinců). Na ostrůvku posedávalo na 250 racků chechtavých, u kormoránů jsme se dopočítali jen 150 kusů. Zůstával sameček hohola severního, poláci malí zde opět nebyli.

7. prosince. Prohlídka břehu v chladném počasí trvalo sotva půlhodinku. Nejčetnější kachnou jsou stále poláci chocholačky, přibylo i poláků velkých (12). Vše ostatní podobné jako v předchozím týdnu, jen se objevilo více racků chechtavých (400) a kormoránů velkých (250). Stále zůstává i sameček hohola severního. Tentokráte nám však při podrobné prohlídce neunikli poláci malí. Plavali velmi skrytě v blízkosti kamenů na protějším břehu. Po chvíli se k již pozorované trojici přidala další samička, takže tu byla už čtveřice (1M a 3F).

21. prosince. Hladina řeky vypadala mnohem prázdnějšLedňáček říčníí než při minulých návštěvách. Ukázalo se, že velmi ubyli poláci chocholačky (25 jedinců místo 150), zůstávají poláci velcí (15), potápky malé (10), volavky popelavé (6 na ostrůvku a 22 na stráni v ZOO) a významně přibylo racků chechtavých (na ostrůvku i mimo cca 650 jedinců). Hohol ani poláci malí nyní nebyly k nalezení. Novinkou byl nedospělý velký racek (nejspíše racek bělohlavý). Další krátká zastávka byla po proudu asi o 5 km dál (Klecánky). Za zmínku stojí pouze potápějící pár hoholů severních. Posledním místem byl pak park Stromovka. Už nějakou dobu tam spolu s kachnami divokými pobývá husa labutí, a tak jsme ji šli vyfotit. Jaký rozdíl postávat u rybníčků ve Stromovce - kachny divoké hned připlovají ke břehu s očekáváním získat něco k snědku. Platí to i pro lysky černé a slípky zelenonohé. Aspoň dostatek prostoru pro fotky zblízka. Husu labutí jsme nakonec našli na druhé straně rybníčku. Na první pohled je její tělo velmi podobné huse velké jen s netypicky zdviženým ocasem, zatímco přední část těla není nepodobná labuti. Tento jedinec husy labutí plaval spolu s kachnami a stále vydával zvláštní kejhavý zvuk. Byl velmi nebojácný, takže se nechal i dobře vyfotit. Zpestřením pak byl přelet ledňáčka říčního.

 Husa labutí




neděle 14. prosince 2008

Žehuňský a Proudnický rybník

(14.prosince 2008) 

Také tuto neděli jsme si neodpustili strávit pár chvil u rybníka a zamířili jsme k Žehuňskému rybníku. I když zatažená obloha a čerstvý vítr zdvihající vlny na hladině neslibovaly žádné velké pozorovací (a hlavně fotografické) zážitky. U Žehuňského rybníka nejdříve rychlá obhlídka z hlavní hráze u silnice, ale na první pohled celá hladina vypadala velmi pustě. Jen tu a tam se ve vlnách kolébali roztroušení kormoráni velcí. Po další obchůzce po severním břehu pak bylo zřejmé jejich velké hejno s asi dvěma sty jedinci. Navíc jsme si všimli osamoceného samečka morčáka velkého a pětice turpanů hnědých. Po dalších metrech se otevřel pohled za zátočinu, kde patrná, i když ve značné dálce, už větší skupina morčáků velkých asi o 13ti jedincích. Abychom se k nim dostali blíže, objeli jsme rybník z druhé strany (od Choťovic) a opět se pustili přes rozbahněná pole. Tentokráte jsme se podstatně přiblížili turpanům a nově viděli čtyři husy velké. Ale skupinka morčáků "zmizela". Za zmínku ještě stojí přelet klínu třinácti kejhajících hus pravděpodobně polních a vysoko kroužící orel mořský. Po desetiminutovém čištění bot jsme se ještě na chvíli stavili u Proudnického rybníka. Poloobnažené břehy již zdáli lemovaly siluety přikrčených volavek popelavých a čtyř volavek bílých. Opět zde byli morčáci velcí - nejdříve pětice samečků a pak u hlavní hráze čtyři páry.

14. prosince 2008 
 
Turpan hnědý

neděle 7. prosince 2008

Neděle na Rozkoši

Brkoslav severní(7. prosince 2008) 

Konečně se nám podařilo vyjet si na severovýchod k přehradní nádrži Rozkoš, kam už jsme se chystali několikrát. Ale vždy nám to něco zkazilo; tentokráte nás neodradila ani zatažená obloha a ani téměř jistá předpověď deště. Hladina vodní plochy byla naprosto klidná a posetá stovkami vodních ptáků. Ovšem jejich pozorování a hledání zimních hostů v mlžném oparu kombinovaným drobným deštěm nebylo snadným úkolem, snaha o fotografování se pak jevila jako téměř zbytečná. Na hladině kralovaly kachny divoké (cca 3-4 tisíce), kormoráni velcí (cca 350), četná byla i potápka roháč (cca 70). Po chvíli prohlížení jsme mezi kachnami zahlédli dva turpany hnědé. Po chvíli se nám ztratili z očí, aby se následně už v hejnu 25 jedinců objevili ve vzduchu. Hejno asi pět minut přelétávalo nad hladinou než si našli místo k přistání. Tak velké hejno jsme nikde doposud neviděli. Spolu s nimi létala a poté plavala jedna hoholka lední. Z dalších zde bylo kompletní plejáda morčáků. Asi 15 morčáků velkých ve svatebním šatě, jedna samička morčáka malého a pár morčáků prostředních (v prostém šatě). Na druhé straně hráze mezi kachnami plavalo asi devět hoholů severních včetně dvořícího se samečka. Kromě kachen byly dva výběžky poloostrůvků odsazeny husami běločelými (cca 300). Po chvíli s hlasitým hejkáním odlétly, aby se zase po necelé hodině vrátily na původní místo. Poklidnou atmosféru na hladině na pár okamžiků rozvířil nízko letící orel mořský, který dostal stovky kachen do vzduchu. Po chvíli jsme si všimli v ne příliš velké vzdálenosti osamocené kachny. Ukázalo se že jde o KAJKU MOŘSKOU. Celou dobu se držela oddělena od ostatnKajka mořskáích a jen chvíli ji dělali společnost tři roháči. Z ostatních ptáků tu byly obě volavky, asi třicítka racků bělohlavých (středomořských?), několikrát prolétl ledňáček říční a na břehu se na šípkách a plodech hlohu krmilo hejnko kvíčal a brkoslavů severních. Ještě jsme se chvíli pokoušeli dostat blíže k hoholce, ale počasí opravdu nepřálo, a tak jsme docela vymrzlí zamířili domů. Cestou jen krátká zastávka na rybníku Oplatil u Bohdanče. Na rybník byl pozoruhodný pohled, protože v podstatě celá polovina rozlehlé plochy byla pokryta kachnami, lyskami černými a dalšími běžnými druhy. Žádnou zajímavost jsme ale mezi nimi nenašli. Dalším místem k zastavení byl Bohdanečský rybník - tentokráte se ukázal naprosto prázdný (opravdu bez jediné kachny).I přes nepřízeň počasí se nám cestování velmi vyplatilo - poprvé jsme letos viděli turpany hnědé a brkoslavy a vůbec poprvé v Čechách hoholku severní, morčáka prostředního a kajku mořskou. 

7. prosince 2008