28.3. 2009V týdnu prolétly zprávy o výskytu ústřičníka na Tovačově, takže přemýšlení o víkendové cestě nedalo příliš velkou práci. Z Prahy je to kus cesty, takže budíček jsme
nařídili na pátou a za ranního rozbřesku jsme zamířili na střední Moravu. Po několika deštivých týdnech se roztáhly mraky a po zbytek dne se už žádný neobjevil. Dýchalo na nás skutečné jaro. Zaparkovali jsme u Hradeckého rybníka v Tovačově a jakmile jsme s dalekohledy vylezli z auta, už se u nás zastavil pán na kole a zmínil se, že ústřičník je na místě a v okolí na polích jsou bernešky. A oprav
du, sotva jsme se postavili na hráz Křenovského rybníka, ústřičníka velkého jsme zahlédli uprostřed bahnitého ostrůvku. Chvíli se krmil, chvíli jenom postával, pak se dvakrát prolétl a nakonec se pustil do jedné ze škeblí. Vlastně přítomnost ústřičníka by tu nebyla až tak překvapující - všude kolem má bohatě prostřený stůl v podobě desítek (stovek)lastur velkých mlžů. Doprovod mu dělala čtveřice vodoušů rudonohých, devět jespáků bojovný
ch a jespák obecný. Bahnitý ostrůvek okupovali i čtyři kulící říční a v rákosinách pobíhali tři vodouši kropenatí. Docela ucházející sbírka bahňáků, kterou si spolu s námi užily další skupinky známých i neznámých kolegů. Bylo zřejmé, že informace o výskytu vzácného druhu nenechala spoustu birdwatcherů klidnými. Další cesta vedla po hrázi Hradeckých rybníků s pokusem podívat se po berneškách na přilehlých polích. Už na první pohled ale bylo jasné, že hledání hus bude docela oříšek. Naštěstí přišly samy. Po chvíli se ve vzduchu objevilo asi třicet husích siluet - dvacítka patřila husám běločelých a druhou část tvořila letka desíti bernešek běločelých. Takto asi čtyřikrát obkroužily a pak zamířily mimo lokalitu. Jinak hladiny rybníků byly opravdu plné vodních ptáků 
- jednoznačně dominovali racci chechtaví, oba druhy poláků a potápky roháči. S nimi tu už jen v několika jedincích byli racci bouřní, kopřivky obecné, čírky obecné, naše letošní první čírky modré a potápky černokrké, oba druhy volavek. Objevil se i hohol severní, lžičák pestrý a morčák velký. Přes rybníky několikrát prolétl jeden, nebo možná i dva orlovci říční, jednou i s velkou rybou v pařátech. Další zastávka byla u Annínské pískovny. Opět spousty ptáků, navíc tu bylo asi 28 hvízdáků euroasijských. A když už jsme cestovali takovou dálku, tak jse
m se rozhodli ještě zamířit na jižní Moravu. Projeli jsem kolem Chropyňského rybníka, plného tisícovek racků chechtavých. Límcovanou labuť zpěvnou jsme ale nezahlédli. I lednické rybníky byly plné ptactva. Kromě již jmenovaných druhů tu navíc pobývalo kolem třicítky zrzohlávek rudozobých a na mělčince sbírali potravu tři vodouši kropenatí. Podařilo se nám zahlédnout i oba druhy luňáků - luňák hnědý prolétl u Hlohoveckého rybníka, luňák červený plachtil nad poli u Nesytu. Letos poprvné jsme také viděli celkem tři motáky pochopy. V okolí Lednice jsem ještě zahlédli několik desítek čejek a tři letošní první bramborníčky černohlavé. Poslední zastávkou na cestě zpět byla Věstonická zdrž na Nových mlýnech. Silný vítr zvedal vysoké vlny. Nicméně kolem ostrůvků i tady bylo vidět stovky ptáků - kormoráni velcí, racci, husy velké, poláci obou druhů, zrzohlávky. Cestou zpět jsme se ještě stavili na hřbitově v Březí, abychom si prohlédli dva kalouse ušaté, a to už bylo opravdu vše. Najeli jsme přes sedm stovek kilometrů, ale vidět u nás ústřičníka a početné hejno bernešek bělolících za to úsilí určitě stojí.
28.3. 2009
Žádné komentáře:
Okomentovat