neděle 25. října 2009

Mlha a čtyři poláci

25. října 2009

Polák malý Minulý víkend jsme opět nikde nebyli, a tak jsme se rozhodli vyjet k Žehuni, o které jsme doufali, že bude ještě upuštěná. Vody tam skutečně ještě nebylo tolik, ale počasí nám nepřálo. Celý rybník byl zahalen v mlze, a tak jsme na hladinu viděli jen pár metrů před sebe. Ukázalo se nám akorát větší hejno zvonků, dva strnadi luční a nějací další pěvci. Mlha stále neustupovala, a tak jsme jeli zpátky. V Praze bylo počasí o poznání lepší. Byla by škoda nevyužít krásného slunečného dne k procházce v Tróji. Příliš ptáků se na Vltavě ještě nezdržuje, ale viděli jsme nejméně dvě stovky racků chechtavých, několik desítek kormoránů velkých, kolem dvaceti volavek popelavých a dvě slípky. Z kachen už se sem stáhlo hejno jednatřiceti chocholaček s jedním polákem velkým a nechyběla ani čtveřice poláků malých. Protože se nezdržovali daleko od břehu, stačilo jen řeku obejít z druhé strany a pár pěkných fotek bylo na světě.

25. října 2009

neděle 11. října 2009

Schůze SVOB

9.-11. října 2009

Už třetím rokem se konala podzimní členská schůze bahňákářské skupiny, ale teprve druhá, které jsem se účastnila. Akce začala v pátek večer v terénní ornitologické stanici na Velkém Tisém. Lidí se scházelo stále víc a víc, ale někteří zase v sobotu večer odjeli, protože nebylo dostatek místa. V pátek večer jsme sledovali promítané fotky z cest ostatních členů a popíjeli výborný burčák. V sobotu dopoledne jsme vyrazili do terénu, pokusit se najít nějaké ty bahňáky nebo alespoň jiné zajímavé ptáky. Při první zastávce jsme z bahňáků viděli pouze čejky a mezi nimi nějakého jiného bahňáka, kterého však na tuto vzdálenost nebylo možné spolehlivě určit. Nad hladinou létal orel mořský a po neúspěšném pokusu vyhnat chřástaly vodní ozývající se ze křoví na volné prostranství jsme se přesunuly kousek dál po břehu rybníka, abychom měli lepší výhled na ostrůvek, kam si sedl i lžičák pestrý. Celé hejno čejek i s bahňákem se vzneslo a v tu chvíli bylo možné ho určit jako kameňáčka pestrého! Když dosedl zpět na ostrůvek, mohli jsme si ho dlouze prohlížet. Jaká smůla, že jsem foťák nechala na stanici. Nápadné světlé lemy per na křídlech nám naznačily, že půjde o mladého ptáka. Na Záblatském rybníku jsme žádného bahňáka nenašli, zato jsme objevili devět hvízdáků euroasijských a nějaké kopřivky. U Bošileckého rybníka se v rákosí hemžili tři bramborníčci černohlaví, ale hladina byla téměř prázdná. Pěkné bylo ovšem pozorování zrzohlávky rudozobé zde a ostralky štíhlé na Horusickém rybníce. Tam mezi husami velkými plavalo i pět polňaček a na ostrůvek za rohem si sedlo obrovské hejno bahňáků, z nichž převážnou většinu tvořila skupina více než devíti set čejek. Doprovázejících asi třicet bahňáků jsme si však neprohlédli, protože celé hejno se nečekaně zvedlo. Ti bystřejší z nás brzy našli příčinu - pod hejnem létal sokol stěhovavý. Ten ale brzy zmizel a bahňáci se přesunuli do vzdálené a nepřístupné část rybníka. Zůstali jen dva kulíci píseční a jeden asi jespák obecný.
Večer jsme si po schůzi promítali další zajímavé a krásné fotky či videa ze Skandinávie apod. Ráno jsme se po částech rozešli či rozjeli pryč. Kameňáček už na rybníce nebyl, zato jsme ale viděli nejméně devět, i když pravděpodobně spíš deset orlů mořských nad Horusickým rybníkem.
Víkend strávený se skvělými lidmi podobných zájmů dost rychle utekl, a tak nezbývá než se těšit na příští rok.
11. října 2009
 

sobota 3. října 2009

Festival ptactva u Žehuně

Bramborníček hnědý3. října 2009

První říjnový víkend probíhá ve znamení ptačího festivalu a není snadné si vybrat jednu z mnoha lákavých nabídek. Nakonec dáváme přednost Žehuňskému rybníku a kolegům Luborovi Urbánkovi a Mirkovi Jelínkovi. Ostatně na Žehuni jsme již opravdu dlouho nebyli a přece jen to není z Prahy tak daleko. Vše probíhalo jako při minulých akcích a rozhodně tu bylo podstatně více zájemců než minule. Hladina rybníka "tradičně" nic zajímavého nenabídla - několik roháčů a stovky březňaček. Tu a tam přelétl kormorán velký a několik volavek popelavých, u hlavní hráze přelétal ledňáček říční. O to zajímavější je okolí rybníka. Sledujeme hejnko strnadů lučních, skřivany polní a strnady rákosní. U severního výběžku plného rákosí nás upoutá hlas sýkořic vousatých. A skutečně po chvíli hejnko desíti ptáků vzlétá. Zakrouží a zase se schovají do rákosí. Jejich neobyčejná elegance vyniká i v letu. Ještě Sýkořice vousatázahlédneme ťuhýka šedého a už se blížíme na louku, kde Mirek jelínek již nějakou tu dobu loví do sítí. Ještě předtím však potkáme další hejnko sýkořic. A už jsou tady úlovky ze sítí - rákosníci obecní, cvrčilka zelená, strnad obecný a budníček menší. A jeden z posledních sáčků je milým překvapením - slučka malá. Zblízka vypadá opravdu nádherně, byť staví jen hnědé barvě. Všichni fotíme a připravujeme se na focení na zemi - ale ta po vypuštění na zem rychle uniká z dohledu. Takže jiná fotka než na ruce není, ale v každém případě si zaznamenáváme nový druh. Další část výletu míří kolem rybníka až k přítoku Cidliny. Cestou zahlédneme při kroužení dospělého orla mořského a krkavce velkého. Z drobnějších ptáků jsou vidět zvonci, vrabci polní, bramborníček hnědý a citlivé uši Lubora bleskurychle identifikují pěvušky modré, křivky obecné, pěnici černohlavou a další. Na zpáteční cestě opět zastávka na louce a "kontrola" nových úlovků. Tentokráte v síti uvízlo několik sýkořic, samiček i samečků a také bramborníček hnědý. Nad polem pak ještě zahlédneme hejno necelé čtyřicítky čejek chocholatých. A to byla tečka za vydařeným dnem...

4.10.2009