pondělí 23. dubna 2012

Klub 300

(21.-23. dubna 2012)
 
Kolpík bílýTak konečně nadešel čas dlouho plánovaného tradičního setkání Klubu 300 tentokráte na Šumavě. Vyrážíme brzy ráno a nejdříve obhlížíme jihočeské rybníky. Bereme to od oblíbených Dívčic až po České Budějovice. První zastávkou je rybník za vesnicí Hlavatce, kde zahlédneme párek tokajících hoholů severních. Nna dalším u Dříteně pozorujeme prvního letošního motáka pochopa. Rybník u Nákří okupují roháči, kopřivky, několik zrzohlávek i lžičáků. Na Březovci je už v provozu volavčí kolonie, jsou tu roháči, poláci, zrzohlávky a husy velké. Slyšíme i rákosníka proužkovaného. Na Blatci jsou ostrůvky obsazeny spoustou racků chechtavých a nad nimi krouží rybáci obecní. Živo je i na rybnících Nová a Černá - roháči, kopřivky, poláci velcí, chocholačky, husice liščí, zrzohlávky, lžičáci. U Zbudova se pasou hejna husí velkých, některé husy už vodí malá housata. Zatím všechny rybníky jsou na plné vodě, takže bez bahňáků. Lepší to je na vypuštěném rybníku Dolní - krmí se tu na 47 jespáků bojovných, trojice vodoušů tmavých,vodouši šedí, vodouš rudonohý a asi 12 kulíků říčních. Pak přejíždíme na Zbudovská blata a pomalu prohlížíme velké travní prostory. Na zemi postává řada káňat lesních, ale nacházíme i tři káňata rousná. Je tu větší počet čejek a hlavně se nám daří najít další bahňáky - kolihu velkou, kolihu Zvonohlík obecnýmalou a pět břehoušů černoocasých. Koukáme i po nedávno objevené keptušce stepní, ale teď tady není. Od Zbudova se přesuneme kousek naproti k Vlhavskému rybníku. Už zdálky vidíme bílé siluetky dvou tenkozobců opačných, ale jsou velmi daleko. Ostatních ptáků je zde méně, za zmínku stojí osm husic liščích. Další zastávkou jsou už rybníky u Budějovic. Na Novohaklovském rybníku nacházíme nově racky malé. Nejhustěji osídlené jsou ale Vrbenské rybníky. Na ostrůvku uprostřed dominují kolpíci bílí - nejdříve vidíme tři ptáky, pak víc a jak obcházíme kolem rybníka, tak se nám ukáže v jednom okamžiku dvanáct těchto nádherných ptáků. Stromy na ostrůvku jsou dále obsypány racky chechtavými a početnými nehybnými kvakoši nočními. Jsou tu potápky černokrké, opět hoholi, zrzohlávky, husy. Na Dominu to vypadá skoro jako v zoo - desítky kopřivek, lžičáci a potápky černokrké proplouvájí mezi trsy rákosí, někteří staví hnízda. Jsou tu i oba druhy čírek, husy velké, roháči, racci. Na dalším z rybníků zahlédneme mezi lžičáky i samečka ostralky štíhlé. Dalo by se tu koukat dlouhé minuty, ale čas se již nachýlil a musíme vyrazit na Šumavu. Před příjezdem na Kovárnu v Pěkné se ještě stavíme u Volar kouknout se po tetřívcích. A máme štěstí, protože nacházíme dva samečky a v teplém podvečerním slunci jsou patrné záblesky jejich kovově zbarveného peří. Za chvilku vidíme i samičku. A pak už přijíždíme na chalupu a dlouho do noci klábosíme s přáteli a plánujeme zítřejší výpravu. Budíček krátce po čtvrté a už celá skupiny míří na tokaniště. Počasí příliš nepřeje, je mlha a trochu poprchává. V bezpečné vzdálenosti se seřadíme do řady a čekáme...Po chvíli zahlédneme Dřípatka horskájednoho samečka, ale je zcela pasivní. Po delším čekání se vracíme na cestu a procházíme pomalu do dalších částí lokality. Postupně zahlédneme ještě čtyři kohoutky. Sice netokali, ale i tak to byl skvělý zážitek. Po pozdní snídani pak vyrážíme na tůru na Plešné jezero, kde cílíme na datlíka. Po cestě sledujeme oba druhy králíčků, sýkory, pěvušky, ale datlovití jsou naprosto ticho. Byl to příjemný výlet, byť datlíka jsme se nedočkali. Odpoledne trávíme povídáním, popíjením piva i pár prezentacemi. K večeru se jdeme projít do lesa okolo Kovárny zkusit kulíšky. Na pískání se nám ozývá, ale proti zvyklostem blíž nepřiletí. Zato tu přelétalo šest sluk. Druhý den po ránu si dáme tůru okolo Boubínského pralesa. Opět pátráme po datlíkovi. Tady se už "datli" ozývají. Většinou jde o strakapouda velkého, ale zaslechneme i "podezřelé" bubnování strakapouda bělohřbetého a datlíka. Ale průkazné to není, takže si můžeme jen říci, že jsme je možná slyšeli. Z Boubína už míříme domů, resp. znovu se koukáme ještě na vybrané rybníky u Budějovic. Zajímá nás hlavně keptuška, která tu stále je, jen se trochu přesunula. Na Blatech jsou bahňáci hodně daleko, prohlížíme si káňata rousná a svatební rej luňáků červených. Přesouváme se na lokalitu keptušky stepní a netrvá dlouho a opravdu ji vidíme. Pobíhá s čejkami po horizontu. Pak se zvedá a přelétá na polní svah, kde je mnohem lépe vidět, byť poměrně daleko. Porovnáváme ji s tou loňskou. Vypadá trochu jinak. Zdá se větší (v porovnání s čejkami), má výrazné černé břicho, černé pruhy na křídlech. Je to zvláštní pocit mít dva roky po sobě možnost pozorovat a dokonce porovnávat tak vzácného opeřence. Vypadá to na samečka; zdá se, že si oblíbil jednu čejčí samičku. Odtud se přesouváme na poslední lokalitu a tou je rybník Horní. I dnes tu jsou bahňáci. Postupně přilétne na 43 jespáků bojovných, jsou tu tři vodouši rudonozí, tři tmaví, čtyři vodouši šedí a nově dvojice vodoušů kropenatých a vodouši bahenní. A to už byla definitivní tečka za vydařenými třemi dny věnovaných jen a jen našim ptačím kamarádům.

Tetřívek obecný