Na sobotu pětadavcátého jsme se domluvili s Petrem Suvorovem a Vaškem Johnem, že zajedeme do severních Čech kouknout se po avizovaném racku polárním. Chlapci odhadli pár lokalit, takže bylo kam jet. Nejdříve jsme projeli dvě tři místa v Ústí, ale moc toho k vidění nebylo. Na Labi kachny, kormoráni, lysky a oba druhy běžných poláků. Stojaté plochy byly stále zamrzlé a tudíž bez ptáků. Další cesta již směřuje na Mostecko, kde vjíždíme na hráz jedné z nádrží. A hned na první pohled je vidět, že tady to bude o mnoho lepší - ve vzduchu i na nezamrzlém oku jsou patrná hejna racků. Procházíme kolem nádrže za příjemného sluníčka, rozkládáme stativáky a zkoumáme zdejší ptačí populaci. Jsou tu desítky racků bělohlavých všech věkových skupin, racci bouřní, racci chechtaví a s nimi min. dva racci stříbřití. Největší zajímavostí a příjemným překvapením je nepochybně racek mořský. Jeho tmavá barva zad i velikost těla jsou již zdálky patrnými znaky. Většinou pospává, ale sledujeme ho i letu za stálého ataku racku bělohlavých. Z ostatních vodních ptáků tu jsou především březňačky, lysky, v menším počtu poláci velcí i chocholačky a minimálně padesátka morčáků velkých. Ale jsou tu i méně běžné druhy - tři samečci hvízdáka eurazijského, po páru lžičáků pestrých, ostralek štíhlých a hoholů severních. Také vidíme i letošní první čejky chocholaté - hejnko třiceti ptáků přelétá nad plochou. Jen po hlavním objektu našeho zájmu - racku polárním ani stopy. Objevujeme ale dvojici místních birdwatcherů a po chvíli i výpravu kolegů od Rozkoše. Další pozorování už realizujeme společně. Obrněni trpělivostí čekáme až do tmy, zda přece jen vzácný racek nepřiletí. Racků přilétá spousta, ale "glaucoides" se neukázal. Zato přilétlo hejno padesáti šesti hus velkých, kde se podařilo odečíst několik límců.
Sotva uběhlo pár dnů, už jsme zase měli nutkání to na racka ještě jednou zkusit, zvláště když byl na lokalitě znovu pozorován. Ve středu nasedáme do auta v podobném složení; jen Petra nahradil Vojta a míříme na Mostecko. Celou cestu nás obklopuje pošmourné počasí, až u Krušných hor se zdá, že začíná probleskovat sluníčko. Ale jen na chvíli, zato se tu vytváří nádherné oblouky duhy. Led na nádrži už dost odtál. 
Racci tu jsou opět, ale sedí zrovna skoro uprostřed nádrže, takže na jejich sledování je ze všech stran daleko. Po zevrubné prohlídce identifikuje jen racky chechtavé, bouřní a bělohlavé. Tentokráte se na nás ale štěstí usmálo. Po chvíli zahlédneme mezi přilétajícími racky nezaměnitelnou světlou siluetu racka polárního. Sedá si na led k ostatním a odpočívá. Snažíme se najít základní znaky, ale je to stále dost daleko. Po půlhodině se zvedne, chvíli nad námi krouží a mizí asi na skládku. Ale uběhne další půlhodinka a už je zase zpátky. A takhle nám do během těch čtyř hodin, co na lokalitě pobýváme, zopakuje celkem pětkrát. Racek mořský tam nebyl, pozorujeme ještě morčáky velké, hvízdáky, párek ostralek a pětici čírek obecných. Zpátky se nám již jede veseleji. K racku šedému si tak letos přidáváme další zajímavý birdwatcherský úlovek.
Racci tu jsou opět, ale sedí zrovna skoro uprostřed nádrže, takže na jejich sledování je ze všech stran daleko. Po zevrubné prohlídce identifikuje jen racky chechtavé, bouřní a bělohlavé. Tentokráte se na nás ale štěstí usmálo. Po chvíli zahlédneme mezi přilétajícími racky nezaměnitelnou světlou siluetu racka polárního. Sedá si na led k ostatním a odpočívá. Snažíme se najít základní znaky, ale je to stále dost daleko. Po půlhodině se zvedne, chvíli nad námi krouží a mizí asi na skládku. Ale uběhne další půlhodinka a už je zase zpátky. A takhle nám do během těch čtyř hodin, co na lokalitě pobýváme, zopakuje celkem pětkrát. Racek mořský tam nebyl, pozorujeme ještě morčáky velké, hvízdáky, párek ostralek a pětici čírek obecných. Zpátky se nám již jede veseleji. K racku šedému si tak letos přidáváme další zajímavý birdwatcherský úlovek.
Žádné komentáře:
Okomentovat